Hlas nitra

Kdo právem člověkem se zveš,v tvém srdci žluté hádě sedíjak na trůně; jen slyš, zda nedí»ne« pokaždé, když »chtěl bych« rceš?

Když oko tvé, jež touhou hoří,se v nymfy luzné zraky noří,dí hádě: »Pamatuj, co smíš!«

Ploď děti nebo sázej štěpy,se dláta chop, verš piluj lepý,dí: »Večer budeš živ? — to víš?«

Co člověk sní, co započíná,to neúprosné hádě čeká,jej dotíravým hlasem lekáa »rozpomeň se!« napomíná.