Múza chorá

Má Múzo ubohá, co je ti z jitra hned?V tvých očích vidění je nočních zástup chmurný,a vidím za sebou ti v obličeji tkvětjen děs a šílenství, jež chladny jsou a vzpurny.

Zda siný sukkubus a zdali růžný skřetti bázně nalili a lásky ze své urny?Zda pěstí svévolnou a tvrdou potápěttě ke dnu přízrak chtěl, jak v báji pod Minturny?

Chtěl bych, by v tvoji hrud, jen zdravím vonící,vždy silné myšlenky se nesly v směsici,tvé krve křesťanské by rytmicky šly vlny,

jak slabik antických zvuk táhne nesčíslný,kde Fébus, původce všech písní panuje,a po něm velký Pan, jenž pánem žatvy je.