Modlitba pohanova

Ach, netiš plamenů svých vzruchu;vzněť teplo v ztuhlém srdci mém,ó, rozkoši, ty muko duchů!,Exaudi, diva, supplicem!

Bohyně, vzduchem rozprostřená,ty žáre v našem podsvětí!slyš duši, ježto chladem sténá,zpěv kovový ti zasvětí.

Ó, rozkoši, vždy buď mou kněžnou!vem siréninu masku něžnou,jež pleti lesk má hedvábný,

neb, rozkoši, své těžké snyvlej v divná vína, plná taje,ty, jejíž zjev jak přízrak vlaje!