Nenapravitelné

Tvar, Myšlenka, či Bytost, kteráse nesla dolů blankytem,zapadla v Stygu bahnitém,kam nevnik’ Nebe zrak v stín šera;

kýs Anděl, poutník zpozdilý;jenž v lásce s netvorem se snoubí,a ve snu příšerného hloubijak plavec zmítá v úsilí,

a v děsném zápasu se souží!s obrovským vírem vede boj,jenž v zpěvu jde, jak bláznů roj,a temnotami kolem krouží;

kýs ubožák, jenž, okouzlen,vždy bez úspěchu vůkol tápá,a po světle a klíči lapá,by z plazů řad moh’ prchnout ven;

kýs odsouzenec, po tmě kráčíkol propasti, kde vlhký puchmu prozrazuje jícnu kruha schod se bez zábradlí stáčí,

kde potvor lepkavých je byt,jich široký zrak fosforovýtmě dodává stín ještě nový,že pouze je zde možno zřít;

loď, ježto k pólu byla hnána,jak v pasti křišťálové jest,a hledá, z jakých úzkých cestv ten žalář osudná jde brána;

— toť sudby obrazy i znak,jíž nelze napraviti zcela,že myslí ne, co Ďábel dělá,vše dobře uděláno tak!

Toť jasná beseda i stinná,když srdce je svým zrcadlem!Zdroj Pravdy — jas i tma je v něm,tam třepetá se hvězda siná,

toť maják Pekla, na posměch,toť milosti zář Satanovy,toť útěcha, lesk slávy nový.— Toť svědomí je v Zločinech!