Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila — LXXIII

Moravský kněz nerodi bratru słúžiti,pro to kněz Bedřich musí na-ň jíti.Ale že liudí nejmě dosti,Vršovicě přije k miłosti.Ale, by svú hanbu jměli na paměti,káza jim bradaticiu na ščítě jmieti,júž sú byli jich přietelé zbiti,i káza jim jich dědiny vrátiti.Tak kněz Bedřich do Moravy jide,kněz moravský proti jemu vynide.Tu liútě Bedřich Moravany pobia všie Moravy doby.Rod knězě moravského Bedřich vešken zhubí,a dva mocná ščíty moravská v boju zahubi,a'ž sě věč nemožeta opraviti,neb bez máła tu všickni bychu zbiti:v zeleně ruka biełá s róžďkú złatú,v złatě panna s střěłú rohatú.V Čechách také snide jeden ščít,neb ten rod by vešken zbit:v złatě dva kły nad uhel črvena.Po tom to věz, ž' esť přietelská válka nebezpečna.Tehdy Morava tu kniežat opustěła,a ot toho času českým kniežatóm słúžiła.To sě sta léta ot narozenie syna božiehopo tisiúciu po stu po osmi dcát čtvrtého.