Předmluva

Mnozí pověstí hledajú,v tom múdřě i dvorně činie,ale že své země netbajú,tiem svój rod sprostenstvím vinie.Neb by sě do nich které cti nadieli,své by země knihy jměli;z nich by svój rod veš poznali,odkud jsú přišli, vzvěděli.Jáz těch knih dávno hledaju,a vezdy toho žádaju,by sě v to někto múdrý uvázał,všě české skutky v jedno svázał.A dotad sem toho žádał,donid sem toho prvě nezbádał,(ež) v to sě nikte nechce otdati;proto sě sám v to drbiu uvázati.

Ale věz, že-ť úsilno jesť tuto kroniku psáti,že-ť drbiu z rozličných jednu shledati.Neb to za jisté povědě,že-ť nikděž cěłé kroniky nevědě;neb-ť jejie vši písaři ne velmi sú snažni byli,proto sú jie mnoho opustili,jedno o svém kraju, a jiného máło młuviece,jiného mnoho opustiece,a někde velmi krátiece,a tiem pravý sled tratiece.

Nalez kroniku u knězě starého v Bolesłavi,ta všecky jiné osłaví,ta mi jistě vłastiny boje zpraví,so mnoho neznámého vypraví.Proto, budeš-li pražskú neb břevněvskú kroniku čísti,tiemto sě právě ujisti,že na niej jesť méně postaveno,ale słov viece młuveno.Opatovická ta často błúdí,ač i viece młuví, však tobú słúdí,Vyšehrazská ta mi sě najméně sliúbiła,najlepšie na Bolesłavi była.To račtež všickni věděti,ež té chciu sě podržěti.Ale nalezneš-li kde co jinak, než tuto, młuveno,věz, ež to jesť mú voliú neproměněno,ale, jakž to jesť tam postaveno,takež-ť jesť i mnú ustaveno.

Řěči prázdné, jelikož mohu, mysliu ukrátiti,avšak smysł cěłý mysliu połožiti,aby sě tiem mohł každý raději učiti,k svému sě jazyku viece snažiti;neb uslyšě múdrý řěč múdrú, múdřejí bude,túžebný tiemto túhy zbude.Jáz tuto sprostně połožiua na to lepšieho prošiu,aby pro našie země česťi pro našich nepřáteł łesťopravił mú řěč rýmem krásnýma osłavił hłahołem jasným,a mne tiemto nehaněje,řka: „Plete sě v to, a neuměje.“Jáz sě v tom sám dobřě znaju,kromě že-ť o svém jazycě velmi tbaju.To mě jesť k tomu vzbudiło,i mě k úsiliu připudiło.