Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila — VI

Když sobě ten div ukázachu,na Přěmysłu potázachu,které by było znamenieté suché otky vzektvěnie.Jim tak Přěmysł otpovědě,řka: „To jáz vám všě povědě.Otka suchá jesť znameniemého chłapieho urozenie.Ale že-ť jesť brzo vzkvetła,jakž vem Liubušě była řekła,mój rod z chłapieho pořádadojde králového řáda;pětiú pramenóv bude kvísti.To budú na knizě čísti,(ež) ze mne bude kněžstvo patero.Ale brzo zhyne čtvero;páté vzektve velmi krásněa vypustí svój płod jasně.Ač ti sě jím kdy podejde,všakož časa toho dojde,že vnuk pomstí svého děda;i jeho vrahóm napokon bude běda!“Řka to, vsta z chlapieho sboru,jede do Liubušina dvoru.