Sen ve snu

Na čelo vem to políbenía přej, ve chvíli rozloučeníse přiznat ku tomuto snění:Ty pravdu máš, kdyš myslíš, denmůj každý že byl pouhý sen,však jestli Naděj prchla nám,ať ve dne, v noci, nevím sám,ať ve snu, bdění zmizela,odešla — míň než docela?Vše, co tu zříme, neb zřít jense domníváme, v snu jest sen.

Já v středu hukotu jsem dlel,kde břeh se pod přívalem chvěl,já písek, zlatel plál,měl v ruce, jak jsem stál.Jen hrstku! Jak se začal třástskrz prsty moje ve propast…Jaká strast! jaká strast!Ó Bože, nelze v ruky stiskuzadržet jedno zrnko písku?Což Bože, jedno jediněneurvat vln těch hlubině?Vše, co tu zříme, neb zřít jense domníváme, jest v snu sen?