Tajemství

Svůj taj má duše moje i mé žití.Kdys láskou vzplála v ráz má bytost celáa bez naděje, tož ji musím skrýti.Má paní o tom nikdy nezvěděla.

Dost na tom, vedle ní že duše smělapo jejím boku o samotě dlíti,s ní celý život až do smrti sníti,nic neždát, nebrat nic, má prosba smělá.

Ač něžná jest a dobrá, cestou svojíjde roztržitá, neslyší, jak rojíse lásky vzdechy tam, kde její stopy.

A věrna svojí povinnosti přísněse zeptá, o sobě čtouc moje písně:»Kdo je ta žena?« — Ale nepochopí.