Září

Pět dlouhých měsíců již bez ní trávím sám.Mé srdce věrné jest, když se ho na ní ptám.

Byl vonný, krásný máj, mladého jara květ,já trpěl jsem a snil, že šestnáct je jí let.

Když v červnu plála zem ve růží poupatech,já trpěl jsem a snil, jak sladký její dech.

A v nocích července, když hvězdno do kola,já trpěl jsem a snil, jak zrak jí plápolá.

A srpen přešel též a v září hrozen zrál,já trpěl jsem a snil a stále vzpomínal.

Vždyť na ni vzpomínka v mou duši vlívá jas;jen třeba zavřít zrak a hned ji vidím zas.