Šachta

Černá a hladová nestvůrasamotě v údolí stojí,z tlamy jí při vzteklém supěníjiskry se ohnivé rojí.

Se všech stran míří k ní pěšinky,chodcové stále se mění —pěšinky krátké — přec daleké:často z nich návratu není.

Černá a hladová nestvůra,jako mor dech její letí,vdovy kol ní lomí rukamaa pláčou vyhublé děti.