Povšechné úvahy o panování krále Otakara II.

„Přemysl jak krásný květ vznide:jako róži prostřed lúky postavi,takž bóh českú zemiu oslavi.Krásné nravy ovšem jmieše,životem hrdinný bieše;v radě netřeba múdřejšiehoi za mladu ščedřejšieho;uměl rozuměti každému stavu,směje sě, každému poklonieše hlavu.“

„Král poče o svých nedbatii města Němcóm dávati;je sě jich jak zdiú hraditi,pánóm násilé činiti.“ —„Páni sě tu rozhněváchua Rudolfa naň pozváchu,řkúc: lépe dědiny pusty jmieti,než Němci dániem královým budú ny držeti,“ —

„Běda krále šlechetného,že neschova jazyka přirozeného!“ —

„Až se z vojny vrácu,zavaleju Čechóm prácu:chcu Petřín pavlakú postřieti,a na pražském mostě nebude Čecha viděti,“ —