Retrospektiva

V té kuchyňce světa pach s pachem se míchal,a já ty parfumy všechny jsem čichal;co život komu kdy chutnat dal,já všecko jak hrdina vychutnal!Já koláče jed a kafíčko píval,též lecjaké pěkné loutky jsem míval,já z hedvábí nosil kabátkya v kapse mi cinkaly dukátky,já koňmo jak Gellert se projížděl,já domek a zámek a zahrádku měl,a na té louce zelenésluníčko štěstí hřálo mne.A vavřín mne chladil na spáncích,to do mozku on ty sny mi dých,sen o věčném máji a o růžích sen,že byl jsem z toho jak vyjeven,jak náměsíčník, až k smrti mdlý,a holubi do úst mi lítali,a potom takoví andílci malíz lahví mi šampus nalévali:ty bublinky vidin mi šuměly v hlavě —pak praskly — — Teď ležím tu ve vlhké trávě,mé tělo je celé zkrouceno dnoua duši až na dno mám zahanbenou.Ach, všechnu slast, ach, všechen třpytjá pelyňkem musil zaplatit,mnou prosakovaly hořké žalya štěnice krutě mne pokousaly,já černými starostmi se dusil,já lhát, ba já se i zadlužit musilu starých bab a u falotů —ba, snad jsem se dal i na žebrotu.Teď jsem tak uštván tou bezduchou poutía toužím jen v hrobě si oddechnouti.Tož, křesťané, sbohem! Tam v nebeské kráse,nu to se ví, tam se shledáme zase!