Slova, slova!

Slova, slova! Skutek utek!Vzdušná duše bez nádivky!Žádné maso! Jaký smutek!Ani knedlík do polívky!

Ale snad ti ku prospěchunení onen prudký cval,jenž by denně bez oddechuna rapu se vášně hnal.

Ba, mám strach, má dívko hravá,že tě jednou umořídivé lásky jízda dravá,dostihy ty Amoří.

Výhodnější se mi zdápro tebe být chorý mužza milence, jenž jak já,pohne stěží údem už.

Tudíž hleď, čím dál tím vícnašich srdcí tužit pásku:se mnou můžeš — jak to říc —hygienickou mít lásku!