Panoš a mlynářka

Aj, kam? aj, kam?krásná mlynářko tam,jak sluješ?

Lízi.

Aj, kam pak? aj, kam,s hráběmi to pospícháš?

Na lán otcův až,k louce podle břízy.

A sama jdeš snad?

Má seno se brát,to zde hrábě dí tobě;vedle louky jest sad,tam tě už počaly hrušky zrát,ty sčesám sobě.

A tiché-li loubí v zahradě tvé?

Ba, my jich tam dvév dvou rozích máme.

Já najdu tě zas,v parný polední čas,pak se tam uschováme.Viď že, v tu útulnou zelenou chýš —

Tím klevet jen vzejde.

V náruč kde moji pospíšíš?

To nejde!Kdo švarnou mlynářku líbá, teni hned lidem jest prozrazen.Musela bych litovattmavý šatváš zabíliti.Hodíť k svému se zas jen svůj!Tak smýšlíc chci žíti i mříti.Mně nejmilejší stárek můj,nic nemůž mu zkaženo býti.