Páže a mlynářka

Páže.Kam tě vede stezka jasná,mlynářečko krásná?Jak se zoveš?

Mlynářka.Dorka.

Páže.Kam se bereš?Hrábě v ruce máš!

Mlynářka.Spěchám na palouček nášdole u pahorka.

Páže.Samotička, milá ženo?

Mlynářka.Čas je, sklidiť seno,na to hrábě nesu;až tu práci vykonám,potom hrušek natrhám,ostatní pak stresu.

Páže.Je tam stinné místečko?

Mlynářka.Dvě hned; v jednom hnízdečkoměli ptáci.

Páže.Po tvé prácipřijdu k tobě,na lavičce usedneme sobětam, kde loubí před úpalem chrání -

Mlynářka.To by potom bylo povídání!

Páže.V objetí mém srdce tvoje vzplane!

Mlynářka.Ne tak, pane!Komu by se zachtělo,políbiť mne na čelo,ten si špatně poradí.Hnedle sám se prozradí,obarví se na bělo.Rovné k rovnému se hodí!Tak je to i podle mého.Já mám ráda mlynářského;na tom se nic nepoškodí.