Putující zvon

Bylo dítě, jakých málonašlo by se kolem,kostelíčka prý se bálo,pobíhalo polem.

Matka vece: Zvonu hlasyvolají tě k sobě,nepůjdešli, brzo asizvon si přijde k tobě.

Dítě myslí: Zvon se houpáa je spojen s věží.Neposlechlo, v poli stoupá,nebo zase běží.

Zvon již dozněl do dalekačistým vzduchem ranním.Totě hrůza, co naň čeká,zvon se klátí za ním!

Klátí se a klátí děsně!Dítě prchá honem.Ach, snad bude, jako ve sně,zaklopeno zvonem.

V tom se hbitě otočilos křovinaté stráně,na pěšinka poskočilopřímo k chrámu páně.

Teď je s tímto naučenímv kapli videť státi,nenechá se zvonu zněnímsamo zvláště zváti.