Růže pustých polí

Růžinku hoch uviděl,růži pustých poli,krásnou, jak by den se rděl,radostí se rozechvěl,oč, že si ji zvolí.Růži, růži, růžinku,růži pustých polí.

Řekl jinoch : Vezmu tě,růže pustých polí!Řekla růže: Píchnu té,a ty půjdeš mrzutě,poznáš, jak to holí.Růže, růže, růžinko,růže pustých polí.

Hoch již bere pravicírůži pustých polí;růže v prst jej ranicínevymkla se panici,jenž jen ji si volí.Růži, růži, růžinku,růži pustých polí.