Vzdálené

Tak přece odňato mi tebe!Vzal mi tě, krásná, kvapný čas?Vždyť ještě slyším vůkol sebetvé každé slovo, každý hlas.

Jak poutník, když se rozednívá,by zrak svůj marně vzhůru pjal,by skřivánka, jejž blankyt skrývá,v té dalekosti uhlídal:

tak zraky moje přezírajíhoušť, ba i lán i polní trať;mé všecky písně k tobě lkají:Ó milá moje, vrať se, vrať!