Král duchů (překlad Fischer)

Kdo to tak pozdě ujíždí tmou?To otec s dítětem před sebou,v náručí synáčka zahřívá,tak jedou vichrem, jedou ti dva.

Co schováváš oči, nač by ses bál? —Ty nevidíš tatínku, že je tam král?Král duchů s korunou… vlečka až sem… —Jen mlha, děcko, leží pod lesem. —

„Pojď se mnou, chlapečku, vezmu tě k nám,budem se dobře mít, všecko ti dám,mám kvítí všech barev v svém královstvía plášť mé matky se zlatem jen skví.“ —

Tatínku, tatínku, neslyšíš nic?Král duchů mě volá čím dál tím víc! —Klid, dítě, seď klidně a neměj strach,to šustí jen listí v kroviskách. —

„Pojď se mnou, hezký chlapečku, chceš?Mé dcerky tě chtějí za bratra též.Mé dcerky protančí celičkou noc,uspí tě v písničkách na dobrou noc.“ —

Tam, táto, tam do tmy se podívej!Král duchů a princezny kolem něj! —Už hledím, hledím, děcko do mlhy:to jsou přec vrby, ty staré mátohy! —

„Můj mazlíčku, tvé krásné tílko mám rád –pojď po dobrém, sic budeš litovat!“ —Tatínku, táto, už na mě sáhl král!Co mi Král duchů, co mi udělal! —

Tu zděsí se otec, pustí se v cval,s chroptícím děckem domů se hnal.Do dvorce dojel z posledních sil,děcko však z mrtvých již nevzkřísil.