Otče náš!

Dítě klečí, ruce spíná:za ním v bílém jasném krojianděl stojí.Dítě modlitbu počíná:

„Bože, otče náš,jenž na nebi obýváš,pochválenobuď Tvé jménove Tvém království!Jako svatí na nebis anděly Tě velebí,i má duše Tebe ctí.Poslušná chce býti Tvévůle přesvaté!Dej, co lidem třeba,vezdejšího chleba!Odpusť, jest-li pochybíme;i my také těm,kdož nám činí protivenstvíz lásky k Tobě odpustíme.Pomoz nám v nebezpečenství!Hříchu zlého zbaveni,dejž ať dobrým andělemdo nebe jsme vedeni!Amen, staň se vůle Tvá!“

„Amen!“ anděl zašeptá,a ta slova svije u věneca uvitý růženecnesa v nebe odletía jej klade Bohu k oběti.