Javor

Oj ten javor zelený,kmen šedivý, lysý!Kolébka vám na nebizlatá na něm visí.

Kolébku tu rozhoupásama Boží matka,vždyť v ní září světélka:oči Jezulátka.

Nad ním závoj z oblohy,v tom hvězdiček stáda,záře zlatá snítkamina Ježíška padá.

U kolébky dokolakučeravé hlavyandělíčků, dušiček,ty ho písní slaví.

Vedle sedí s beránkemKrista Pána přítelpraporeček ve dlani —svatý Jan to Křtitel.

Potom javor zašumívůní ve tvář dýchá,až Ježíšek v kolébcesedřímne si zticha.

Do spánku mu s javoruhvízdá cháska ptačí,posměváček švitoříčtverák, co jen stačí.

Však mu hrozí Maria:„Nezbuď, děťátko mé!“O javore zelený,nejšťastnější strome!