Koho mám rád

Ten domek s krovem omešenýmz té duše hloubi já mám rád,u kamen jeho rád si zasním,pak vyletím zas čil a mlád.

Ty hlavy drahé v domku rodném,na něž květ sněhu prvý pad’,pln štěstí vinu k hrudi vřelé —to sám jen vím, jak mám je rád.

Bratříků milých jasné očii z dálky vidím jasně plát,my jen si z duší rozumíme —což mám je rád, což mám je rád.

Má země drahá, lide český,vy zdrávi buďte nastokrát,vám světím svoje písně chudé —však nelze říct, jak mám vás rád!