V lese

Lesík dýchá z plné hrudi,ptáček hvízdá na sněti —což ta moje hlava rádav temno lesa zaletí.

Což ta moje hlava rádado mechu se ukládá,a z těch písní pěvců božíchsvoje písně sepřádá.

Stromů druž mi s košů hustýchna tvář horkou dýchá chlad —inu zkrátka: strom i ptáčekje můj zlatý kamarád!