Doma

Mlhy jsou v kotlinách a bez lesků sivé je nebe;vejde-li člověk do lesů, hlavu zadumán svěsí.Po rusých temenech vrchů zavřených v sebena šedých šlářtch ticho zkřehlými pluje lesy.

Datel jen odklepává hubený den svůj a těkápo sosnách fialových. Sýkora v habří pískne.Melancholická radost a barev dřímota měkkápod nebem uzavřeným k zemi přátelsky tiskne.

V teplém tak hnízdě ptáku dobře a veselo bývá,hledí-li mřežovím větví s rodného stromu…Obloha má ovšem slunce, ale je nepravdivá.K zemi se navracíš. I když je chudá. Domů.