Hancům

Ždibec žahavek, trochu povázky,z našich kukátek drobné ukázky.

každý děl: „Ó já jsem kosem,rozumíme tomu školství!“ –Potom táhl s dlouhým nosem!

vidím v každém slovu,že jsou jeden jako druhýze starého „chovu“!

Memorandum, memorandum,to nám dalo ránu!Bohudík, že naše kůženení z marcipánu!

a posměšků hejno husté,že v pokoře nelíbámeledajaké ruce tlusté.

je vám třeba trochu cviku;pusťte do třid ony pány,to poznáte methodiku!

bývalo tak jakživo,že rozoumek malýje jen hluchá kopřivaa ta – nepopálí!

to že jsou tví bratři?vždyť mnohému proti školejazyk mele za tři!

mnozí páni v „Čechu“ praví;nuže, proč to slovem mocnýms kazatelen nenapraví!?

ptejte se teď, úřadové,v které škole byli v cviku,v staré, nebo v téhle „nové“!

zítra konev špíny –kdo chceš, honem předplaťna „České Noviny“!

Přál bych si tak letos viděťČecha s Řípu, prapantátu,čísti trochu v „Čechu“ bratuproti škole svaté řeči;nedostal by záchvat křeči?

ale místo stisku mnozísypali nám hanu ve tvář!Což jsme tací neznabozi?

neotevřem srdce zlobě,pěstujme teď ruku v rucevýkvět lidu, vlasti k zdobě!

Co pak tomu asi říkátatíček náš v Naardenu,když tak vidí školu svojipokrevenci kalenu!

Adámek a Čelakovský,Čelakovský – Adámek!Když ti mluví, dají hancilživá ústa na zámek!

Adámku dej, Bože, kupu,„Kopalů“ však méně –ach, pak se to s českou školoulepšiť bude denně!