„Místním šk. radám“

vždycky přímo v čele,že vám třeba muzikantaa ne učitele!

Mužná srdce, tvrdé hlavy,slovo bez všech okolků,při tom srdce plné písní –dobrý objed ve spolku!

Ty jsi hřímal beze strachu,škoda tebe – starý brachu!

Již mu hlava sněhem vzkvítá –stárne ten náš Táborita!

Věčně dobrý dětí přítel –vřelých slov má plný pytel.

„Svoji k svému, vždy dle pravdy!“říkával Tvůj pantáta!Řiď se vždycky tímto heslem,pak Tě dáme do zlata!!

„Osvěta nás vysvobodí!“je Tvé heslo svaté –„pro tu braňme školu novou!“–Buď pozdraven na stokráte!

V srdci vroucím, v duši zlaték vlasti láska plane;Honzíček, toť junák z Hané!

Bývalo to slovo tvojechladné, vždy tak chladné;přec jsme si je v srdci skryli –a tam neuvadne!

Ten že vštípí učitelstvulásku k rodné řeči?Vždyť je cizák tělem, duší!Před cizotou klečí!!

Jak se máte, dobří páni,jak se Vám to řídí?Že prý Vás ti hoši mladíněkdy trochu šidí? (!)