Čtenářka

Zas na oknech nám šero visí…Jaku stolu si sedám tich,mé dítě z koutku přináší sisvou torbu plnou listů knih.

Má pestrý obraz brašna sporá -teď všecko dítě rozvírá,tu vyndá sešit Světozora,pak staré listy Lumíra.

Kus fisiky a slabikáře,i feuilleton Hlasů z podhoří,a malé očko plné zářese v moudrosti ty ponoří.

Ač nezná písmen, přečítá mi -jsem zdiven slyše její ret!Vždyť každý lístek byl mi známýa věcí těch jsem nevyčet…

(Světozor 1883.)