Na vesnickém hřbitově

Co my jsme zkusilina světě dření,to v žádných kronikáchzapsáno není.

K tomu pár výsměšekleckdo též hodí,že už to na světěvšude tak chodí.

Jen jsme si šeptali:„Tady nás šidí,ale ten na nebivšecko to vidí!“

K té báni nebeskéod chladné zeměčasto jsme hledělidlouho a temně.

Teď leží pod zemímnoho již rokůjen kosti kamennéz hlav našich, boků.

K té báni nebeskéjak my v ty doby,hledí teď upjatěnaše jen hroby.

Ty hroby zapadlé,zdupané, maléhledí tam nahoru -hledí tam stále…

(Lublani 1896.)