John Brown na šibenici

Bez hnutí visí stuhlý, bledost v líci,jak Pravda, kterou tvrdil, jíž byl věrný,sám protest živý proti šibenici,jak Právo přísný, jak Neštěstí černý.

Kol něho noc. Tmy strženy jsou hráze,mha, hrůza nad zemí vid zoufající,zrak nezří nic než jej tam na provaze,jak srdce zvonu velké na zvonici.

Jen kdyby paprsk zaplál oblakem,tu čelo jeho vzplá hned majákem,zář světla nesouc do tmy národů.

Ó Bože, je-li jitro, pak se skloň,chyť srdce zvonu toho a jim zvoňvšem Spravedlnost, Právo, Svobodu!