Tête à tête

Po klavíru se míhat zřímtak malou, krásnou ruku dětskou,tak sněžnou s nehtem růžovým,že sním, to vidím ručku řeckou.

Tak čilou ve pohybech svých,že řek’ bych, jen se míhá plašekdes po nebeských nástrojíchve sladších písních, než jsou naše.

Tak malou, kdyby maličkýchtěl kolibřík se do ní schovat,vždy růžek by své hlavičkyneb křídla musel ukazovat.

Ach radost má, mých tužeb cíl,jen hodinu ji v svoji míti,jak blažen bych do rána byla nešťastný po celé žití.