Díl druhý — Kapitola sedmdesátá čtvrtá

Hle, tu leží zeman statný,Jenž si zbraní zjednal velkou čestJsa, jak známo, tak udatný,Že byl triumf smrti matnýTím, že smrtí život dán mu jest.

V celém světě našel málo;Lidem strašákem a děsem byl,Jak se vůbec všechněm zdálo.Štěstí však mu zjevně přálo:Umřel mudrcem a bláznem žil!

Vari, vari, padouchové,Nikdo na mne ruky nevztahuj!Máť, jak chtěli osudové,Dobrý králi, úkol ten být můj.