Hudba (Bourget)

I vzešla luna čistá, však chladnější v svém plání,než na unylou lásku jest dálné vzpomínání.Ve hloubi tichých nebes lesk hvězdný oko zočí,leč měnící se stále jak zamlžené oči,v nichž myšlénka se skrývá, jsouc duší nestiženaa kdesi housle lkají tak něžně jako žena,hlas jejíž slábne, slábne, jsa žhoucí touhou schvácen,a zpívají: Zas jeden pro štěstí večer ztracen.