Běžela jsem po pěšině

Běžela jsem po pěšiněs vršku dolů, dolů, dolů,ó, já měla tehdá křídla,nebylo v mém srdci bolu.

Viděla jsem jako mžikemv řadě sosny, sosny, sosny,a tvou náruč — tam kde šumídole ručej perlonosný.

Doběhla jsem. — U potokazůstala jsem státi, — státi:tvoje náruč, ta je v dálce,nemohu k ní dolétati.

Stokrát letět s vršku dolů,orosí se dole oči,když se ta má cesta nikdyve tvou náruč nezatočí.