V zatáčce

Ať jsem šla kdykolinahoře nad splavem,vždy jsem tam zahlídlav kloboučku modravémšalamounek.

Vždycky mne vyrušil,když jsem šla od splavutouhami zakotvícv mlhavou dálavu —šalamounek.

Mohl mi rozuměts milou svou rodinou,s jakou já po cestěhovořím vidinou, —šalamounek?

Vždycky jsem umlkla,v myšlení ustala,když jsem tam v líbeznézatáčce potkalašalamounek.

Když jsem šla naposled,usmál se modravě,sotva že přilbičkunechal si na hlavě —šalamounek.