Ó kéž bych na Parnassu žil

Ó, kéž bych na Parnassu žil,neb z Heliconu měl svůj díl,ó, jak bych zpíval, jak bych snil,jak vroucně miluji tě!Však moje Musa těkavázde podle Nithu zůstává,a Corsincon mi šeptává,jak vroucně miluji tě!

Tož, sladká Muso, přijď jen sem, —neb celým božím, letním dnembych nemoh’ říci v zpěvu svém,jak vroucně miluji tě!Já vidím tančit nožky tvé,tvůj útlý bok mne k sobě zve,a šelmovských tvých očí dvé; —ba vroucně miluji tě.

I ať je noc i ať je den,má prsa tebou hoří jena nejsladší mi ze všech jmenje tvé, jak miluji tě!A kdybych musel blouditiaž tam, kde slunce nesvítí,vzdech poslední, ach, poví ti,jak vroucně miluji tě!