Zima

S hor západních se vichr zdvih'a kroupy, déšť jdou šlehem;neb severák se hale v mrakv kraj plíská zmrzlým sněhem.A divý slap ve skalný žlabse jekem vrhá rmutnýa pták a zvěř se choulí v keřv ten den až k smrti smutný.

Jen, vichre, leť, ta nebes šeď,ta zimní truchlost kraje,ať straší mhou, — mně dražší jsounad všechny krásy máje:ten bouře kvil stesk utišilv mé duši jako hudba;bezlistý sad já mám tak rád,jest jako moje sudba!

Ty Bože tam, jenž's poslal sámv mé žití tyto žaly,viz, pevný jsem, — Ty dík můj vem,neb vůlí Tvou se staly.Jen to chci zdát, — ó splníš snadmé jediné zde přání: —když's nedal již mi blaha číš,dej sílu k odříkání!