Bitva u Blenheimu

To v letním bylo večeru,kdy u dveří své chatypo práci starý Kašpar sedsi v slunce západ zlatý,co vnučka jeho Mina malási na trávníku vedle hrála.

Tu bratr její Petříčeksem cosi valil k hraní,to bylo velké, kulatéto našel, zdroj kde v pláni.Co kulaté to hladké velké,se ptal, co našel v říčce mělké?

To starý Kašpar hochu vzal,jenž zdiven naň se díval,Hleď, to jest lebka, hochu můj,a vážně hlavou kýval.Těch chuďasů zde mnoho zbylo,když velké vítězství zde bylo.

Já v zahradě jich našel dost,tam hromady jich leží.Já vyoral jich často vícve polní hroudě svěží.Tam sta a sta jich zemi krylo,když velké vítězství zde bylo.

„Jak stalo se to, pověz nám?“Petříček dí jak divýa Minka oči otvíráa čeká steré divy.„Tož s námi sděl ten zápas celý,proč bili se tam, proč tam mřeli?“

A Kašpar: „Kdo byl AngličanFrancouze v útěk stopil,však proč tam tak se vraždili,jsem dobře nepochopil,leč co tu vojska, přisvědčilo,jak velké vítězství to bylo.

V Blenheimu otec můj byl živu malé řeky břehu,chýš spálená až v základy,on na útěku, v běhui s ženou, dětmi, v bitvy vřavěni úkryt neměl svojí hlavě.

A mečem ohněm šírý krajkol spustošen byl celý,a mnohá matka podlehla,a mnohé dítky mřely,však to se vždycky přihodilo,kde velké vítězství kdy bylo.

A pohled na to bojištěděs, hrůzu hnal mi v tváři,ta spousta zlá, jich tisícekde hnily v slunce záři,Tak na vlas vždy se přihodilo,kde velké tak vítězství bylo.

Vévoda z Malbro slávu měl,s ním Eugen, princ náš milý!“— Dí Minka: „Notný práce kuszde oba postavili!“„Ne, dítě,“ starci z úst se lilo,„to velké vítězství jen bylo.

A každý pluk ctil vůdce tyjiž tak to vykonali.“— „Však jaký z toho všeho zisk?“se Petříček ptal malý.— „Mlč, kluku! Nevím, však to dílovím, velké vítězství že bylo.“