Bláhová

Sedí děvče na přímoří,samo s sebou zahovoří:„Bože můj, ach bože milý,širšího-li což, než moře,delšího-li nad rovinu,hbitějšiho nade oře,sladšího nad medovinu,dražšího-li co než bratr?“

Na to hbitá ryba z moře:„Děvče, kterak bláhové jsi!Nad moře je nebe širší,nad rovinu moře delší,nad oře hbitější oko,všeho medu cukr sladší,a všech bratří milý dražší!“