Proti zákonu

Prohlašuje městem provolávač:„Takýť zákon, taková jsou práva:kdo si kterou namlouvá panenku,nechať sobě vezme ji za ženku!Pak ať po všech vychloubá se krčmách:Mám já doma milou svou milenku,a tu líbám, kdykoli mi libo!“

Slyšela to dívenka u okna,uslyšela, do smíchu se dala:„Co to za lež, jaková to faleš!Ký to zákon a jaká to práva,jest-li že ho nikdo neposlouchá?I mne namlouval si jeden chlapec,k tomu ještě zlíbal, naobjímal.— černá za to jeho líbej země! —a přec obelhal a mrzce zklamal!Pořád, pořád: Vezmu si tě, vezmu!až konečně ověnčil se s jinou!“