Pod starým praporem

Výše ten prapor červenobílý,hrdě ať zase k nebesům vlá,v pažích ať nové procitnou síly,k činům se vypne pravice mdlá,znovu se vzpruží kročej náš vratký,naděje smělá rozjiskří hled -za čest a právo, za drahé statkyveselo v před!

Slyšte, jak šumí prapor ten starýo mrtvých recích, na nimiž vlál,kolikrát nesl odpůrci zmary,kolikrát v záři vítězně plál -V krvavých cárech, do prachu kleslýstlíval pak žalně po mnohý čas,ale zas ruce věrného vzneslyv nebeský jas.

Splýval nám, bratři, na mladé spánky,budil v nich roje vznešených dum,zdouval se pyšně jarními vánky,zněl nám jak orlích perutí šum -Ale pak čela klesala, stydla,mdloba nám ruce spoutala všem,prapor náš svěsil mohutná křídla,schýlil se v zem.

Pohleď, ó lide, záští jak šlapedrahé ty třásně v nepřátel smích,lecjaká noha po žerdi tlape,ruměné krví praotců tvých.Prapor, jejž slzy nadšené světí,má-li jim směšným strašákem slout,má-li zde tlíti hříčka jak dětí,hozená v kout?!

Druhdy jsme pod ním v lopotném bojisnášeli hojně strastí a běd,mnohdy se chvěli v tísni a znoji,ale přec chutě kráčeli v před.Skloněn je teď, a škůdce si praví,navždy že vypad’ ramenům mdlým,korouhev klesá v posměch mu žhavý,v potupný šprým.

Bratři, zda plápol hněvu a studumdloby vám chmůru neproudí s čel?Raději nazpět do těžkých trudů,v zápasy, strasti, do deště střel!Svěží zas v pažích najdeme síly,vytryskne znovu nadšení zdroj, -vzhůru zas prapor červenobílývytyčme v boj!