Dívčí popěvek

Mně s ňader bílých jako sníhpad’ karafiát v náruč vln;jak octne se zas v rukou mých,vždy bude, běda, vody pln!

Proč, kvítku, do vody jsi pad’?Jak unáší tě proudů zlost!Vždyť svlažiti tě, než bys vad’,mám věru vlastních slzí dost.