Nářek hebrejský

Tvůj, Israeli, padl trůn,je ticho v pláních tvých,tvé opuštěné prahy kol,tvé děti v řetězích.Kde rosa, jež by skanulav Ethamu suchou pláň?Kde nebes zář, jež vzplanulaby tobě cestou v skráň?

Měls Jerusalem, pane, rád,tvým druhdy celý byl,tvá láska jeho dědictvía v moc trůn tvůj se skryl.Tu přišla bouř, blesk divýdo olivy tvé vjel,a v Salemu mně lživýbůh potupně se skvěl.

Tvá hvězda klesla, Solyme,tvé slávy zašel čas,jsi stezí, kterou zatočilse bouřný vichr v ráz.Teď mlčí sály šeré,kde silných vládl rod,v prach klesly věže, kteréteď Baalský znectil svod.

Jdi, pravil, ku vitězi pán,meč svůj v jich krvi ztop,jich valy srovnej se zemí,neb mých v nich není stop.Sionu chmurná dcerasvých dětí zdeptá pracha Hinamu tůň šerásmrt její ztopí v tmách.