Jahody

Jde má milá na jahodyna zelená borka,zadřieše si ostré trniev bělitkú nožicu.Nemóže moje zmilitkana nožicu vstúpiti.Ach, ty trnie, ostré trnie,čemu si bol zdělo?Za to budeš, ostré trnie,z borek vymýtěno.Poždi, milá, v pochládečcě,v zeleně borečcě,jáz doběhu na palúčekpo konieček bielý.Konieček sě na palúcěv hustej trávě pase;moje milá v pochládečcěna milého ždaje.Je sě milá žalovatipo tichúnku v borcě:Ach, co řekne moje máti?Jáz neščastná roba!Vezdy mi řiekáše máti:Chovaj sě junoší!Čemu sě junoší chovati,kdaž sú dobří ludie?I přijedech na konícě,jako sniežek bielém,skočich s koně, viezech na sukza střiebrnú uzdu.Objech děvče, přižech k srdcu,i celovách ústa;i zabude krásná děvav nožici bolný trn.Laskachom sě, milovachom,slunce na záchodě.Pojeď, milý, rúče domov,slunečko nám zajde."Vskočich ruče na konieček,jako sniežek bielý,i vzech zmilitku v náručie,otjedech s niú domov.