Píseň červencového dne

A jasmín ještěsvou prudkou vůní opájí.Mladistvě třeštěsen probudit chce o máji.

Mdlo chvíle tétoumlčí ptáky, vládne vším.To je to léto,jež nutí myslit na podzim.

Déšť květů zbělícestu, jíž kráčíš v mrtvo, hluš.Usměj se, lze-li.Nebude pokdy zítra už!

1924.