Ticho na horách

Sám a sám jsem kráčel před západemcestou, jíž jsem ve věku šel mladém,jako tenkrát jsem se rozhlédalna ten souhrn vrchů, lesů, skal.Na vše, po čem práhl jsem a toužil,stín se klad’ a stín se za mnou dloužil.Jako tenkrát hrbila se kleč.Vázlo slovo, umlkala řeč.

Jasné bylo, co se krylo v tmách,jasné, čeho jsem kdy nedosáh’,jasný život byl a jasné dílo,jasné všechno, neboť promluviloticho na horách.