Jsou stromy, na nichž visí do března

Cos ve tvém nitru po všem zůstanedny nesmyto a nepřístupno času,úryvek písně dávno zpívané,snad hlavy sklon a snad jen přízvuk hlasu.

Nadarmo doba spouští záclonua to, co bylo, měkce zahaluje.Mrtvý, jenž pohřben dle všech zákonů,nežije snad, však jistě existuje.

Po letech ještě sluch tvůj dobře znádůvěrný přízvuk dozněvších už kroků.— — Jsou stromy, na nichž visí do březnaneživé listí z minulého roku.