Marnosti — VII

Hroby mají svoje práva,hroby k sobě táhnou živé.Prchni, odleť do modrava.Bůh zří vše. Však hroby dříve!

Možno žít, kdy v zemi hnijetvoje duše jedna půle?!Tělo líné ještě žije,pochována k žití vůle.

Myšlenky a všechny citytráva hrobu přísně střeží.Myšlenky a všechny citynedozrálé dole leží.

Člověk mdle si oddychává,jeho rety žízní práhnou.Mrtví mají svoje práva:mrtví k sobě živé stáhnou.