Tři pokoje

V tom prvém pokoji se panna usmívá,jak jaro kvetoucí, jak touha vábivá.A růže zavoní, a zvony zazvučí:– Já dlouho čekala. Pojď v moje náručí! –

V tom druhém pokoji mrazem se chvějícíje žena umdlená, je žena mlčící,per svojich nádherných zbavený krásný pták.Nereptá. Mlčí jen. A mlčí strašně tak.

V tom třetím pokoji je mrtvo. Nic a nic.Jen vítr burácí do chladných okenic.Je smutna širá pláň, smutnější příbytky.V tom třetím pokoji nic nežli výčitky.