Píseň

Všech, kteří přešli, vzpomněl jsem,všech, kteří zmizeli za lesem.

Vzpomněl jsem kytic, jež uvili,vzpomněl jsem slov, která mluvili.

Vzpomněl jsem, že z nich každý dělněco, co tenkrát jsem neslyšel.

Vzpomněl jsem, že měli na lícirys záhadný a trpící.

Šli, jak by každý břímě nes’.Nechtělo se jim za ten les.

A tak mne náhle napadlo:kdyby tu bylo zrcadlo,

měl-li bych také na lícirys záhadný a trpící?

Postava je-li shrbena,jak nes’ bych těžká břemena?

Co neslyšel jsem, slyším dnes.A hledím tiše za ten les…